UP Reality - realitní služby
Francouzská 299/98, Praha 10 - Vršovice
+420 777 737 747
info@uplegal.cz

Obrana proti pomluvám a dezinformacím, možnosti v běžném životě i v politice

Mgr. Pavel Kosař
Mgr. Jan Prošek

Žádný článek nemůže zcela přesně odpovědět na konkrétně vaše specifické otázky. Rádi budeme věnovat část našeho času zdarma i vám.

Vyplňte do formuláře Váš kontakt a počkejte okolo 30 minut, než Vám zavolám já, nebo jeden z kolegů naší advokátní kanceláře. Naším cílem je, abyste nemuseli číst hory textů, z nichž jen malá část dopadne na váš případ. Tím ušetříte mnoho času a získáte velice efektivně a rychle úvodní právní konzultaci zdarma tak, abyste se mohli rozhodnout, zda a případně jaké další kroky podstoupíte.

Pokud byste se na nás chtěli sami ihned obrátit, budeme moc rádi. Můžete to udělat buď zprávou na email info@uplegal.cz, nebo telefonicky na 777 737 747.

V naší praxi mnohdy jednáme s představiteli veřejnoprávních korporací vč. poslanců, radních či zastupitelů a jsme často konfrontování s dotazem, jak čelit útoků na ně samé (ty bývají součástí negativní kampaně). Rozhodli jsme se připravit krátký článek na téma obrany proti pomluvám a dezinformacím v běžné i politické rovině.

1. Úvod, předmět článku

Nejvyšším základem ochrany proti pomluvě je ústavněprávní rovina, konkrétně listina základních práv a svobod, ve které se jedná konkrétně o článek 10 chránící čest, důstojnost, jméno a pověst osoby. V ústavněprávní rovině často dochází ke kolizi tohoto článku a článku 17, kterým je svoboda projevu. Meze a limity jsou pak specifikovány v zákonné úpravě.

Zmiňovanou zákonnou úpravou pomluvy jsou zejména občanský zákoník1, zákon o některých přestupcích2 a trestní zákoník3. Pro určení, do které úpravy, z výše uvedených zákonů, bude daný případ spadat, je rozhodující intenzita a okolnosti, za kterých došlo k pomluvě druhého. Specifickou úpravou poskytující ochranu osobnostních práv je také i tiskový zákon4, který upravuje případy, kdy k porušení osobnostních práv při vydávání periodického tisku.

2. Co je to vlastně pomluva a jak se liší od hodnotového soudu

Pro účely porozumění tomuto článku je nutné vymezit, co se vlastně rozumí pod pojmem pomluva. Pomluvou je faktické tvrzení o druhém, které není pravdivé a neoprávněně zasahuje do osobnostních práv. Osobnostními právy se rozumí v tomto ohledu zejména vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy. Zásah je definován charakterem sdělované skutečnosti, který musí být pro dotčenou osobu relevantní. Uveďme si k tomuto nějaký příklad, pokud bychom o druhém řekli, že „včera přišel do práce v červeném kabátu“, může se jednat o nepravdivou informaci, která je však natolik nepodstatná, že jí nebude daná osoba nijak dotčena, na druhou stranu by naprosto opačnou situací bylo, kdybychom prohlásili „včera cestou z práce šel za milenkou podvést svou manželku“.

Vedle pomluv existují také tzv. hodnotové soudy. Hodnotovým soudem je nějaké tvrzení, které nemá svou podstatu v uvádění nějaké skutečnosti, ale ve vyjádření názoru jedince. Příkladem hodnotového soudu by mohlo být tvrzení „ten daný politik mě jednou přivede do hrobu“, čímž daná osoba zjevně nemyslí, že by měl politik plán na nájemnou vraždu dané osoby, ale její názor na postoje daného politika a změny, které iniciuje.

Ač se pomluvou rozumí pouze šíření nepravdivé informace, neznamená to však, že by bylo možné bez omezení šířit informace pravdivé, jakkoliv citlivé. Zákonem chráněným společenským zájmem je sféra osobnosti člověka a jeho intimní oblast. Skvělým příkladem pro ilustraci je již výše zmíněný případ podvádějícího manžela, jelikož pokud by tato informace byla pravdivou, neznamenalo by to, že by tato informace mohla být svévolně šířena. Komplikovaným se toto stává s přidáním aspektu veřejně činné osoby (politicky angažované), kdy by mohl být dán veřejný zájem na znalosti této informace voliči, o to více pak, kdyby například byl daný politik členem strany věrné manželství.

3. Veřejní činitelé a míra tolerance

Na základě výše uvedeného by se mohlo na první pohled zdát, že je možné o politicích tvrdit cokoliv bez postihu, opak je však pravdou. Je nesporným, že politicky angažované osoby jsou povinny strpět větší míru zásahů do své osobní sféry, a to zejména z důvodu veřejného zájmu na informace o těchto osobách. Na základě toho však nelze dovozovat, že tyto osoby nedisponují prostředky, jak se bránit. Politici, ač bývají velmi často v důsledku mediální pozornosti, veřejných výstupů vnímáni toliko jako určitá figura, jsou také lidmi a jejich práva jsou chráněna ústavou a zákony. Zejména v rámci pomluv, které se často dotýkají jak jejich politické osobnosti, tak osobních životů, mají politicky angažované osoby možnost domáhat se ochrany svých práv s vysokou šancí úspěchu. Obecně lze říci, že pomluvy směřují do sféry mimo politiku, tzn. do osobního či rodinného života příp. jiných soukromých aktivit politika, budou mít výrazně vyšší šanci na úspěch, než obrana před tvrzeními směřujícími na politická jednání, jakými může být kupříkladu hlasování v poslanecké sněmovně, zadání veřejné zakázky atd.

4. Proč a jak se mohu bránit?

Odpověď na otázku proč se vůbec bránit a zda to má smysl je jednoduchá. Útokům na vaši osobu je nutné učinit stopku hned na počátku, jelikož s jídlem roste chuť a útočník (ať už se podepíše, nebo je maskovaný či dokonce anonymní) bude v případě vaší nečinnosti pravděpodobně v útocích pokračovat, jelikož bude jejich trpění vnímat jako určitou formu slabosti. Současně působí i jako dobrá prevence před dalšími, kteří by měli zájem o vás šířit lež či pomluvu. Ať už třeba to nakonec dopadne pro škůdce jakkoli, každý si 2x rozmyslí útoky na osobu, v jejichž důsledku by musel jít vypovídat na policii, k přestupkové komisi, nebo dokonce byl jako obžalovaný či svědek u soudu.

Základním vodítkem jak se bránit a postupovat je vyhledat odbornou pomoc, která je seznámena s danou problematikou a je tak schopna Vám poskytnout kvalitní a profesionální pomoc.

Konkrétní postup tak vždy záleží na intenzitě dané pomluvy a dopadu do osobnostních práv. Na základě toho dojde k základnímu určení, zda postupovat cestou civilněprávní, trestněprávní či oběma cestami.

5. Civilněprávní rovina a čeho v ní mohu dosáhnout

Civilněprávní rovina je vyhrazena pro největší část sporů, jelikož intenzita pomluvy, aby se jednalo o pomluvu ve smyslu trestního zákoníku musí být velmi vysoká. Prvním krokem v civilněprávní rovině je výzva k upuštění od protizákonného jednání spojená s požadovaným odstraněním jeho následků (jak rozvádíme níže). Dalším krokem v případě, že nedojde ke splnění požadavků osobou, která se daného jednání dopustila (dále jen „škůdce“) je podání žaloby na škůdce. V případě, že škůdce své povinnosti nesplní ani po rozsudku soudu, je možné splnění povinnosti vymáhat exekučním, či soudním výkonem. Současně je možné požádat soud, aby předběžně uložil škůdci zdržet se škodlivého jednání. V takovém případě je však nutné velice dobře vyargumentovat proč je předběžné opatření nutné uložit a čemu má předcházet. Na vydání předběžného opatření není nárok. Je tedy pouze na soudu, zda mu vyhoví, nebo nikoli.

Výsledkem, resp. tím čeho se můžete na škůdci domoci je v prvé řadě upuštění škůdce od jeho protizákonného jednání a odstranění následků (satisfakci). Primární satisfakcí je omluva, která by měla odpovídat způsobu porušení. V drtivé většině případů bude tedy v písemné podobě a bude muset dostat stejně prostoru a být otištěna na stejném místě, jako pomluva. Důraz na to, aby omluva byla ve stejném rozsahu jako pomluva, je dobré hlídat již v průběhu soudního řízení. V závažnějších případech může být satisfakcí i náhrada nemajetkové újmy na vašich právech, která se ohodnotí v penězích dle zásad nemajetkové újmy5. Téma nemajetkové újmy však přesahu rozsah tohoto článku.

6. Trestněprávní rovina a čeho v ní mohu dosáhnout

Jak již bylo řečeno, trestněprávní rovina je vyhrazena nejtěžším případům, kdy má pomluva zásadní dopady na život poškozeného, či je masově šířena s úmyslem poškozenému co nejvíce uškodit. V rámci trestněprávní roviny je prvním krokem podání oznámení o skutečnostech nasvědčujících, že došlo ke spáchání trestného činu typicky policejnímu orgánu, či státnímu zastupitelství. Na základě kterého bude zahájeno prověřování, následně pak v případě, že bude policií shledáno, že je zde dostatek důkazů, bude zahájeno i trestní stíhání s eventuální možností odsouzení škůdce. Pro úspěch v trestněprávní rovině je nutné dobře připravit samotné trestní oznámení i jeho přílohy – podklady pro základní šetření PČR, jakož i potenciálně vyčíslení škody. Výhodou může být, že nějaké důkazy či výslechy si PČR může zajistit sama.

Touto cestou je možné jít zejména tehdy, když poškozený disponuje důkazy o tom, že šlo o cíleně směřovaný, plánovaný útok. Lze si představit např. situaci, kdy si škůdce či skupina škůdců vymyslí na politika příběh o tom, že poškozený okradl staré důchodce, zveřejní o tom nepodepsaný článek s ilustračními fotografiemi v nějaké tiskovině (nemusí jít ani o oficiální noviny) a následně tento článek oficiálními kanály stejní lidé – političtí konkurenti již veřejně prezentují občanům, aniž by se přiznali, že jsou autory celé smyšlené konstrukce, což samozřejmě úmyslně tají.

V této rovině dochází k největšímu postihu škůdce a soud ve svém odsuzujícím rozsudku může také rozhodnout o náhradě vzniklé škody a nemajetkové újmy.

7. Rozhodovací praxe

Rozhodovací praxe soudů je v této oblasti široká, nicméně pro demonstrativní účely je velmi ilustrativním nález ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2300/18 ze dne 10.3.2020 v kauze všeobecně známé jako „Pitomio“. V této kauze bylo původně Městským v Praze, Vrchním soudem v Praze i Nejvyšším soudem rozhodnuto, že označení politika Tomio Okamury (dále jen „stěžovatel“) jako „Pitomio“ bylo v pořádku a tímto označením nebyl porušen zákon.

Rozhodnutí těchto soudů byla však Ústavním soudem zrušena, jelikož došlo k porušení práv stěžovatele z důvodu zásahu do jeho ústavně zaručených práv, konkrétně práva uvedeného v článku 10 listiny základních práv a svobod. Věc byla následně vrácena Městskému soudu v Praze k novému projednání. Důvodem byla zejména absence smysluplné kritiky a využívání svobody projevu k cílenému zesměšňování a skutečnost, že k tomuto jednání docházelo prostřednictvím jména osoby.

 

Závěrem lze konstatovat, že bychom se mohli věnovat i nejčastějším útoků, příkladům zastřené agrese i způsobům, jak se škůdci nejčastěji maskují, nicméně z našeho úhlu pohledu už jsou podobné informace nad rámec základního tématu tohoto článku.

V případě, že jste se ocitli v situaci související s pomluvami či dezinformacemi, nebojte se nám zavolat, můžeme vaší konkrétní situaci probrat telefonicky či osobně. Pokud by to bylo účelné, připravíme i vaší obranu.

 

Mgr. Pavel Kosař

Mgr. Jan Prošek

 

1 ustanovení § 81 a. n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
2 ustanovení § 7 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
3 ustanovení § 184 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
4 ustanovení § 10 zákona č. 46/2000 Sb., tiskový zákon
5 ustanovení § 2894 a. n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Mgr. Pavel Kosař
Mgr. Jan Prošek

Žádný článek nemůže zcela přesně odpovědět na konkrétně vaše specifické otázky. Rádi budeme věnovat část našeho času zdarma i vám.

Vyplňte do formuláře Váš kontakt a počkejte okolo 30 minut, než Vám zavolám já, nebo jeden z kolegů naší advokátní kanceláře. Naším cílem je, abyste nemuseli číst hory textů, z nichž jen malá část dopadne na váš případ. Tím ušetříte mnoho času a získáte velice efektivně a rychle úvodní právní konzultaci zdarma tak, abyste se mohli rozhodnout, zda a případně jaké další kroky podstoupíte.

Pokud byste se na nás chtěli sami ihned obrátit, budeme moc rádi. Můžete to udělat buď zprávou na email info@uplegal.cz, nebo telefonicky na 777 737 747.

Top